Braclav (Bratslav)
Braclav (,, Broslew) je sídlo městského typu na střední Ukrajině na řece Jižní Bug ve Vinnycké oblasti, v regionu Podolí. Žije zde obyvatel.
První písemné zmínky o sídle, zasvěceném apoštolu Petrovi, náležejícím ke Kyjevské Rusi, pocházejí ze 12. století. V polovině čtrnáctého století Braclav připadla Litevskému velkoknížectví, obsadil ji velkokníže Algirdas z dynastie Giedyminů. Roku 1362 zde při ústí řeky Pučyvky založil litevský kníže Giedymin kamennou tvrz, stejně jako v Sokolci a ve Vinnyciji. První hrad měl postavit kníže Konstantin Koriatovyč. Na počátku 15. století litevský velkokníže Vytaustas jmenoval Koriatovyče starostou. V čele města pak stál Michal Vasiljevič Czartoryski († 1489).
Po Lublinské unii v roce 1569 se Braclav stala součástí Polského království a v něm hlavním městem stejnojmenné provincie a královským městem. V první polovině 17. století patřila do Braclavské župy. V letech 1672–1699 se Braclav a Podolí dostaly pod tureckou nadvládu.
Po osvobození od roku 1793 připadla Braclav Rusku a opět byla sídlem Braclavské župy. V roce 1919 bylo město připojeno k Sovětskému svazu, v letech 1922–1991 bylo součástí Ukrajinské SSR. V Braclavi žili obyvatelé tří konfesí: katolíci, pravoslavní a Židé. Kostely byly zrušeny ve 20. letech 20. století a pobořeny Rudou armádou při osvobozování města v roce 1944, synagogu vypálili nacisté a následně byla zbořena.
První písemné zmínky o sídle, zasvěceném apoštolu Petrovi, náležejícím ke Kyjevské Rusi, pocházejí ze 12. století. V polovině čtrnáctého století Braclav připadla Litevskému velkoknížectví, obsadil ji velkokníže Algirdas z dynastie Giedyminů. Roku 1362 zde při ústí řeky Pučyvky založil litevský kníže Giedymin kamennou tvrz, stejně jako v Sokolci a ve Vinnyciji. První hrad měl postavit kníže Konstantin Koriatovyč. Na počátku 15. století litevský velkokníže Vytaustas jmenoval Koriatovyče starostou. V čele města pak stál Michal Vasiljevič Czartoryski († 1489).
Po Lublinské unii v roce 1569 se Braclav stala součástí Polského království a v něm hlavním městem stejnojmenné provincie a královským městem. V první polovině 17. století patřila do Braclavské župy. V letech 1672–1699 se Braclav a Podolí dostaly pod tureckou nadvládu.
Po osvobození od roku 1793 připadla Braclav Rusku a opět byla sídlem Braclavské župy. V roce 1919 bylo město připojeno k Sovětskému svazu, v letech 1922–1991 bylo součástí Ukrajinské SSR. V Braclavi žili obyvatelé tří konfesí: katolíci, pravoslavní a Židé. Kostely byly zrušeny ve 20. letech 20. století a pobořeny Rudou armádou při osvobozování města v roce 1944, synagogu vypálili nacisté a následně byla zbořena.
Mapa - Braclav (Bratslav)
Mapa
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka |
Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
UAH | Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) | â‚´ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |
PL | Polština (Polish language) |
RU | Ruština (Russian language) |
UK | Ukrajinština (Ukrainian language) |